Tranzistorové Rubíny s úhlopříčkou 51 cm.

Tyto televizory vyráběl moskevský televizní závod od roku 1985 a dovážely se k nám až asi do roku 1991. Přijímače mají tuto charakteristiku: Obrazovka: 51LK2C s vychylováním 90°, spínaný zdroj, příkon 75 W, váží 27 kg a rozměr 645x445x465 mm. Písmeno ,,D´´ za číselným označením znamená příjem VHF i UHF pásma. Případné písmeno ,,I´´ značí užití obrazovky z dovozu.

Rubíny měly být jakousi levnou alternativou našich Colorek a rozšířit nabízené portfolio přijímačů. Na konci 80. let byl barevný televizor podpultovým zbožím. Řada těchto Rubínů se nechvalně zapsala mezi spotřebitele jako nejhorší televizor. Bídné zpracování, kvalita součástek – zejména obrazovek a elektrolytů, studené spoje, to vše přispělo k značné poruchovosti. První Rubíny s ,,nepovedenou obrazovkou´´ se válely u popelnic již na začátku 90. let. 

Abychom ale jen nepomlouvali – když televizor funguje, tak má pěkný obraz. Ale je pravdou, že některé kusy mají opravdu podivné závady a žijí vlastním životem.

C 392D – má elektronickou předvolbu se šesti tlačítky. Oddělené anténní vstupy pro VHF a UHF. V roce 1988 se prodával za 7.500 Kčs. Colorka bez ovladače stála pro srovnání přes 10 tisíc.

C 391D – má osminásobnou elektronickou předvolbu a zobrazení čísla pomocí itronu. Má společný anténní vstup, regulaci hlubokých a vysokých tónů odděleně. Konektor pro nahrávání, sluchátka a AV vstup.

Dobová reportáž ze začátku roku 1989

informuje o spolupráci Tesly a Rubínu v Moskvě o výrobě těchto dvou
televizorů. Dozvídíme se, že že od druhého čtvrdletí roku 1989 přijde na
náš trh vylepšený model C391D. Reportáž také informuje o množství
dovezených kusů televizoru Rubín. Rok 1987 – 64 000 kusů TV, 1988 – 117
000 kusů TV, 1989 – 130 000 kusů TV (předpoklad). Ovšem není patrné o
jaké typy se má jednat, jestli pouze o C392D a C391D, nebo i o případné
další (202jky ?).