Rubín: Je starší provedení Rubínu A, výroba probíhala v letech 1956–1957. Liší se zejména použitím blocking oscilátoru v buzení řádku. VF díl má symetrický vstup 300 ohmů. U ostatních verzí je nutné použít redukci se symetrizačním členem, jelikož mají vstup 75 ohmů.
Rubín A, Rubín 2: Výroba byla od roku 1958. Přijímač měl osazen 5 kanálů pro příjem televize. Dále televizor umožňuje příjem rozhlasu v pásmu VKV-OIRT, které je rozprostřeno do 3 kanálů a při zvolení jednoho z těchto kanálů dojde k vypnutí obrazové části a přizpůsobení vf. části (zapnutí pomocného oscilátoru). Televizor má i přípojku na gramofon. Základní ovládací prvky jsou na přední straně a pod přední hranou přijímače. Usměrnění anodového napětí je řešeno dvojicí vakuových diod, nad kterými je v zadní stěně uchycen plech pro odvod tepla.
Rubín 12: Vychází z Rubínu A, avšak má narozdíl osazeno všech 12 kanálů podle normy OIRT, ale neumožňuje příjem VKV rozhlasu.
Rubín 102A, Rubin 102B: Jsou nejběžnější provedení. Proběhla zde velká modernizace, která má podobně jako předchůdce Rubín A dvojici šasi nad sebou. Osazeny jsou modernější typy elektronek, rozdělen je vf. vstup pro rozhlas a TV. Z vnějšku se nejvíce se změnil přední panel, kde se objevila stupnice a klávesy s tónovým rejstříkem. Zdroj má již polovodičové usměrnění. Část série má skříň s hranatými rohy. Verze A, B se od sebe liší drobnými změnami v zapojení a roky výroby. Verze s označením 201 nebo 202 jsou stojanového provedení s pěti reproduktory. Oficiální dovoz těchto stojanových verzí není zatím potvrzen.
