Typické závady starých televizorů
Někdy kolem roku 2007 byl na webu kacha.cz soupis charakteristických závad televizorů Tesla color / Rubín. Dnes již tyto tv nikdo v reálu na běžný provoz nemá a tak i onen soupis z internetu zmizel. Dochoval se však vytištěn a dovolíme si ho zde uvést pro nadšence retro televizorů. Plus časem přidáme i další zkušenosti.
Oravan Color, Color 332
Přijímač se nerozběhne, zůstává tichý:
Prověřit, zda není přerušený R95 22R. u tohoto rezistoru bylo později doporučováno zrušit jeho pojistnou funkci. Jednou z příčin přerušení R95 může být svod kondenzátoru C87b ale také například vadný modul R.
Překontrolujeme napětí zdroje B, při startu by mělo být 7 až 12V. Pokud je napětí příliš malé, závada může být v obvodech pomocného zdroje.
Překontrolujeme buzení tranzistoru T33, někdy bývá vadný tranzistor T31 (KC507). Na výstupním pinu 9 modulu S by mělo být střední napětí budících impulsů cca 4V js. Chybí-li, prověříme modul S, může být vadný A255D.
Zjistíme, zda pracují obvody horizontálního rozkladu při napájení pomocným zdrojem. Změříme napětí zdroje E, jestliže správně funguje pomocný zdroj mělo by tam být asi +18V (při napájení z pomocného zdroje mají všechny impulsy asi 8-10% z původní hodnoty, tedy i napětí zdroje E by mělo být cca 10% z původní hodnoty).
Zkontrolujeme kontaktní lištu na VN transformátoru. Velmi často bývají přerušené (vypálené) kontakty hlavně na vývodech 19 a 20, vedoucí k tyristoru TY2 a R95.
Zdroj se nerozběhne (nebo většinou nerozběhne) i při následujících závadách: Zkrat D72, D75, D95, D96, přerušená D95. Je také dobré prohlédnout modul R zda nenalezneme studené spoje, časté bývají hlavně na vývodech tranzistorů. Jestli-že start zdroje je nespolehlivý (pouze občas nechce naskočit), bývá velmi často vadný C87 (2x100M/350V). Máme-li osciloskop, změříme zvlnění na kondenzátoru, to by nemělo být větší než cca 10 až 15V.
Přijímač opakovaně zkouší start (zdroj cykluje):
Zkontrolujeme kondenzátor C43 (470nF/250V), bývá velmi často nafouknutý. Svod tohoto kondenzátoru zjistíme většinou už při měření zdroje B, kdy jeho napětí je příliš malé.
Vadný VN násobič zjistíme odpojením jeho přívodu od trafa. Pokud se přijímač při odpojeném násobiči rozběhne, je násobič vadný.
Zkusíme také, zda se přijímač nerozběhne při vyjmutém modulu V. Zejména ve starších typech kde byl použitý MDA1670X bývá tento obvod vadný, v napájení má svod a to je pak příčinou “cyklování” zdroje.
Dalšími příčinami cyklování nebo nespolehlivého startu zdroje může být svod na diodách D31, D33 nebo na kondenzátoru C72. Prověříme také zda není přerušená dioda D72, její přerušení se nemusí hned při chodu přijímače projevit ale za delší dobu pak může dojít k poškození TY2 nebo T33.
Zkrat D68 v usměrňovači pomocného zdroje způsobí, že pomocný zdroj pracuje s jednocestným usměrněním, přes D71 je na bázi T1 v modulu R konstantní napětí 0,7V, chybí “pila” 50Hz a proto po zapnutí rychle reaguje elektronická pojistka a zdroj slabě a rychle cykluje.
Prověříme také, zda není vypadnutý “plíšek” budícího transformátoru TR3 nebo TR4 (stahovací pružinka, která přidržuje ferity – snížený činitel zpětné vazby, nedostatečné buzení tyristorů).
V pravé polovině obrazu “záclonky” (občas pouze nenápadné ale rušivé):
Prověřit zda není přerušená D73. V takovém případě pak dodává na obvod C63, IO2 (MA7812) kladné impulzy dioda D75 z primárního pomocného vinutí 4-3 TR5. D75 má být vodivá pouze při rozběhu zdroje, jinak ji má fungující D73 napětím na katodě zavírat. Záclonky se mohou vyjímečně projevit i v případě, že D73 je v pořádku. Jedná se o televizory kde byl použitý typ VN trafa 6PN 350 43, napětí z vinutí 5-8 není totiž dost vysoké, aby řádně zavíralo D75. Napětí E bylo u tohoto typu cca 200V, nový typ trafa 6PN 350 48 dává napětí E 185V a tato chyba si při něm nevyskytuje.
Charakteristické závady bloku ovládání s napěťovou syntézou u televizorů Oravan C332
Po zapnutí televizoru se na displeji nezobrazí značka – pohotovostního stavu ani číslo předvolby 1:
pravděpodobně chybí napětí +5V vyráběné ze zdroje DO (deska 6PN 054 21)
Na displeji je zobrazena dvojitá pomlčka – – :
ta se zobrazuje pouze na krátkou dobu po zapnutí televizoru, než naběhne zdroj C + 12,6V. Zkontrolujeme zda napětí C přichází na desku dálkového ovládání a napěťové syntézy (šp. Z6/7). Zkontrolujeme zda seplo relé RE1, pokud ano pak pravděpodobně neběží zdroj a rozklady.
Televizor se zapne ale na displeji je pouze předvolba 1 a nereaguje na vysílač DO:
pravděpodobně napětí +5V ze zdroje DO jde ale chybí napětí +12V. Zkontrolujeme R1, D5 na modulu zdroje (deska 6PN 054 21).
Televizor nejde, chybí napájení +5V a +12V vyráběné ze zdroje DO (6PN 054 21):
zkontrolujeme pojistku PO3, diody můstkového usměrňovače D1 až D4, případně síťový transformátor TR1.
Nejde ruční ovládání analogových funkcí a přepínání předvoleb:
Nezobrazuje se číslo předvolby:
vadný obod MHB192 na desce indikace 6PN 054 19
nepřipojená (přerušená) zem na zobrazovací jednotku VQE11 (piny 4 a 5)
Není ladící napětí na Z6/3:
chybí napětí +30V na Z6/8 (vadný IO1 MAA550 nebo R14 na základní desce)
vadný tranzistor T16 SF245 (KF173), U ladící = 0V nebo trvale 30V
vadný IO3 MHB193 (na vývodu 15 musí být pravidelné impulzy o amplitudě 12V, jejichž šířka se musí měnit při stlačení tlačítka “ladění +” nebo “ladění -“.
Nejde zápis do paměti:
chybí napětí cca +25V na emitoru T18 KF469. Prověřit napětí na kolektoru a bázi T18
vadný T17 KC307A
vadný MHB193 (při stlačení tlačítka “paměť” se musí na vývodech 14 a 9 objevit impulzy o amplitudě 25V a po krátké době musí zmizet – pokud je v pořádku tranzistor T17)
Nejde hodinový kmitočet 62,5Hz:
vadný IO4 MHB4011
přerušený R45, R46 a nebo vadný C19, P1, R47, zkrat C20
při nesprávném kmitočtu prověřit C19, R45, P1. Při přerušeném C20 a nebo nízkých skutečných hodnotách R47, C20 budou chyby ve funkci programové volby a DO po zapnutí TVP.
Řada Color 110ST
Přijímač nejde vůbec, dioda ve zdroji D313 nesvítí:
příčinou je vadný zdroj, částečný nebo úplný zkrat v obvodu komutačního tyristoru. Zjistíme podle úbytku napětí na rezistoru R303, zda napájecí zdroj dodává proud. V případě velkého proudu jde většinou o zkrat v obvodu komutačního tyristoru. Odpojíme anodový přívod tyristoru TY401, přezkoušíme blokovací napětí tyristoru (většinou stačí kontrolovat průraz tyristoru proti kostře)
Přijímač nejde vůbec, dioda ve zdroji D313 svítí:
může jít o závadu ve zdroji B, závadu na modulu S, chybí budící impulsy tyristoru TY401, závada elektronické pojistky, přerušený obvod zdroje A, zkrat na anodě tyristoru TY402 nebo přerušené buzení. Při hledání závady přijímač zapínáme na kratší dobu jelikož zdroj pro rozběh není dimenzován na trvalý provoz a tak se po chvíli může přerušit pojistný rezistor R311.
zkontrolujeme napětí pomocného zdroje pro rozběh, zdroj B má mít napětí cca 80% z běžných 12,8V pokud nepracuje zdroj C jehož činnost indikuje dioda D315. V případě že zdroj B nedodává napětí, hledáme závadu v obvodu pomocného zdroje.
zkontrolujeme buzení komutačního tyristoru řádk.rozkladu TY401, v případě že budící impulsy chybí, hledáme závadu na modulu S nebo v přívodu impulsů od modulu k tyristoru. Je-li buzení v pořádku, je třeba hledat chybu v obvodech horizontálního rozkladu, kontrolujeme průběhy nypětí na tyristorech TY401 a TY402.
ve zdroji zkontrolujeme, zda není přerušená cesta od můstkového usměrňovače přes tyristor elektronické pojistky na výstup zdroje A. Pokud se neotevírá tyristor TY301, zjistíme zda dostává spouštěcí impulsy z koncového stupně horizontálního rozkladu.
zjistíme-li v horizontálním rozkladu průraz tyristoru TY402, zkontrolujeme zda není někde studený spoj v obvodu vychylovacích cívek. Ke zničení tyristoru vede většinou náhlé přerušení proudu, je proto vhodné překontrolovat zapájení součástek přes které se proud vychylovacích cívek uzavírá, např. kondenzátor C415, tlumivku L408, vývody transformátoru TR403 a TR402, studený spoj u konektoru vychylovacích cívek a pod.
Přijímač se opakovaně rozebíhá a vysazuje, zdroj “cykluje”:
častou příčinou je vadný VN násobič, zkusíme odpojit přívod k násobiči od VN transformátoru zda se televizor nerozběhne při odpojeném násobiči.
prohlédneme důkladně všechny obvody horizontálního rozkladu včetně modulu stabilizace a ochrany (modul H), zda nenalezneme studené spoje
k vyloučení některých závad vede i zkratování diody D1 na modulu H (koncový stupeň tak pracuje s minimálním rozkmitem). Pokud horizontální rozklad pracuje při vyřazení regulace (propojení diody D1) a na tyristorech jsou odpovídající průběhy, může být závada přímo na modulu H (většinou vadný TY1 KT120/500) a nebo se jedná o zmenšené blokovací napětí některého z tyristorů TY401, TY402 které se při zmenšeném rozkmitu napětí na tyristorech ještě neprojevuje. Nenalezneme-li žádnou závadu na modulu H, nezbývá pak nic jiného než zkusit tyristory TY401, TY402 postupně vyměnit za nové.
pokud zdroj “cykluje” rychle, v praxi byl občas zjištěn vadný tranzistor T4 (KF517) na modulu H, případně také vadný kondenzátor C311 200uF+2x100uF/350V ve zdroji (malá kapacita některého z kondenzátorů C311a – C311c)
Nepracuje vertikální rozklad, obraz je úzký nebo je uprostřed obrazovky pouze vodorovná čára:
závady tranzistorů nebo diod jsou v tomto obvodu vyjímečné, příčinou je nejčastěji vadný kondenzátor C420 2200uF/35V a nebo některý z elektrolytických kondenzátorů C4, C7, C8 100uF na modulu V.
v případě že výměna kondenzátorů nepomohla, zjistíme zda není přerušený plošný spoj někde v okolí výkonových tranzistorů T401, T402 (KD606). Někdy nebývá přerušený spoj na první pohled vidět a zjistíme jej až po odsátí cínu na některém z vývodů těchto tranzistorů.
Široký obraz, regulace horizontálního rozměru trimrem P2 na modulu K nefunguje:
proražená dioda D404 v horizontálním rozkladu (KY199)
Se změnou jasu se současně mění rozměr obrazu:
vadná D401 (KY199) u VN násobiče nebo vadný násobič.
Na obrazovce je stále zobrazeno číslo předvolby:
závadu je třeba hledat v okolí obvodu MAS1008, většinou je vadný přímo tento obvod.
Vypadává barva:
nějčastější příčinou je špatná funkce modulu A, který zajišťuje elektronické přepínání norem SECAM/PAL. Závadu lokalizujeme snadno, pokud při vypadavání barvy bliká LED dioda D2 na modulu A, je závada zde. V takovém případě nemá smysl zdlouhavě závadu na modulu hledat jelikož v normě SECAM se již u nás stejně nic nevysílá. Na vývod 3 modulu A je příváděno napětí zdroje C 12,8V a na vývodu 7 modulu A musí být při příjmu v normě PAL napětí 12V. Modul vyjmeme a vývody 3 a 7 propojíme (nejlépe nikoliv “natvrdo” ale třeba přes malou diodu 1N4148 a pod., abychom na vývodu 7 neměli větší napětí než 12V). Většinou ale tato úprava není nutná, stačí když na modulu A vytočíme trimr P1 na doraz vlevo.
Kombinace několika různých závad, zapříčiněných výboji z VN násobiče:
občas se u těchto televizorů stávalo, že násobič se prorazil a vznikaly z něj silné el. výboje proti kostře. Následkem pak byl řetězec několika závad kdy v konečném důsledku nešel televizor vůbec. Většinou byly ve zdroji zjištěny přerušené rezistory R303 a R311, po jejich opravě se pak pouze krátce rozsvítila D313 a začla rychle “cyklovat” elektronická pojistka. Dalším měřením pak byl zjištěn proražený tyristor v řádkovém rozkladu TY402 a proražená dioda D401 u VN násobiče. Pokud i po výměně všech těchto vadných dílů (včetně VN násobiče) cyklovala pojistka stále, byl pak zpravidla ještě zjištěn vadný tranzistor T4 (KF517) na modulu H. Když už pak televizor po výměně všech dílů naskočil, stávalo se někdy že nešly přepínat předvolby a nebo byly závady v zobrazení čísla předvolby, v takovém případě byl vadný některý z obvodů MAS560A, případně MAS1008.
Řada Color 416
Nejčastější závadou zdroje je průraz výkonového tranzistoru T301 spojený s přerušením pojistky PO301:
příčinou zničení tranzistoru může být zkrat nebo snížené závěrné napětí některé z diod D301 až D306, resp. D1 až D3 na modulu U. Pokles závěrného napětí se někdy při ohmickém proměření diod neprojeví, může být proto nevyhnutelná jejich postupná výměna. Nejvíce namáhaná je dioda D303 – vyměníme ji jako první.
prověříme, zda na modulu zdroje nejsou studené spoje. Ke zničení tranzistoru může totiž dojít také “odlehčením” zátěže zdroje za provozu, v praxi byl zaznamenán případ občasného průrazu tranzistoru T301 v důsledku studeného spoje u vývodu č.15 impulsního transformátoru na sec.straně, ze kterého je vyráběno +27V pro napájení vertikálního rozkladu.
vzhledem ke stáří televizorů bývají v současné době častou příčinou ničení tranzistoru také vadné kondenzátory C301 a C302 200M/350V. Zvlnění na kondenzátoru C302 by mělo být max. cca 5V.
dochází-li k průrazu tranzistoru ihned po zapnutí televizoru, s nejvetší pravděpodobností nefunguje pozvolný rozběh zajišťovaný řídícím obvodem B260D na modulu R. Po zapnutí televizoru se musí šířka budícího impulsu (průběh 305) a nebo etapa vodivosti T301 (průběh 303) plynule zvětšovat až po pracovní střídu odpovídající síťovému napětí. Může být vadný obvod B260D avšak v praxi je nejčastější příčinou vadný kondenzátor C5 22uF na modulu R (malá kapacita kondenzátoru). Proto při každé opravě zdroje, kdy došlo ke zničení tranzistoru T301 je nejlépe tento kondenzátor z preventivních důvodů vyměnit.
dalším důvodem zničení tranzistoru může být také vadný budící transformátor TR301.
Zdroj nejde, tranzistor T301 je v pořádku:
chybí budící impuls (průběhy 302, 305) v důsledku sníženého napětí na pinu 1 obvodu B260D. Zkrat nebo svod D1, C1 na modulu R. Může být také vadný tranzistor T1 na modulu R, případně přerušené vinutí budícího transformátoru TR301.
Zdroj “cykluje”:
nejčastější příčinou je vadný VN násobič, proto před dalším zkoušením cyklujícího zdroje nejprve odpojíme násobič od VN transformátoru a vyzkoušíme zda se zdroj rozeběhne bez zapojeného násobiče.
elektronická pojistka reaguje při nadměrné spotřebě v obvodech 140V a 190V. Může být někde zkrat nebo svod, zejména za konektorem Z 44 který vede do rozkladové desky. Prověříme zda není svod za diodami D305, D306, v horizontálním rozkladu pak proměříme zda není proražený tranzistor T402. Po případné opravě horizontálního rozkladu měříme úbytek napětí na rezistoru R407 (15R, 10W), normálně by měl být tento úbytek v rozmezí 3-5V (podle jasu). Vysoká spotřeba horiz.rozkladu způsobí cyklování zdroje.
zdroj rychle “cykluje”: stále zvýšené napětí na pinu 11 obvodu B260D v důsledku vadného tranzistoru T2 nebo T3 na modulu R.
Některé závady v obvodech horizontálního rozkladu u televizorů TESLA řady C416
Ze stran zůžený obraz:
přerušená dioda D403 nebo D404 (KY199)
Vadný tranzistor T402 (SU160):
zkontrolujeme zda nejsou na desce rozkladů studené spoje, například u konektoru k vychylovacím cívkám a pod. Ničivý účinek na tranzistor má ztráta kapacity kondenzátoru C403 nebo C412, ke zničení tranzistoru mohlo také dojít v důsledku přerušení některé z diody D401……D404.
nejčastější příčinou poškození tranzistoru je však vadné buzení. Může být vadný T401, často bývá závada u R404 (studený spoj), případně nějaká vada na modulu S.
může být také zkrat izolační podložky pod kolektorem (pouzdrem) tranzistoru T402 který normálně ohmicky někdy nezměříme, přeskok vzniká pouze při zpětném běhu a tranzistor být poškozený nemusí.
náhrada tranzistoru T402 SU160: jinak běžně používané tranzistory BU208A se jako náhrada za SU160 v televizorech TESLA řady C416 neosvědčily, vyzkoušel jsem BU208A od různých výrobců (Thomson, Toshiba..) a u všech docházelo po chvíli provozu k jejich nadměrnému zahřívání a tím k následnému zničení. Nemáme-li po ruce tranzistor SU160, pak je lépe provést drobnou mechanickou úpravu a nahradit jej typem BU508A, tyto tranzistory zde fungují bez problému.
Řada Color 423
Charakteristické závady bloku ovládání s napěťovou syntézou u televizorů řady C423,C430
Nejde ruční ovládání analogových funkcí a přepínání předvoleb:
Nezobrazuje se číslo předvolby:
vadný obod MHB192 na desce indikace 6PN 054 24
Není ladící napětí na Z60/3:
chybí napětí +30V
vadný tranzistor T12 (U ladící = 0V nebo trvale 30V)
vadný IO2 MHB193 (na vývodu 15 musí být pravidelné impulzy o amplitudě 12V, jejichž šířka se musí měnit s velikostí ladícího napětí)
Nejde zápis do paměti:
chybí napětí cca +28V na emitoru T13
vadný T11
vadný MHB193 (při stlačení tlačítka “paměť” se musí na vývodu 9 objevit impulzy o amplitudě 30V a po krátké době musí zmizet).
Při automatickém ladění se nezastaví ladění pri nalezení signálu:
na vývod 13 IO4 TDA4431 chybí signál video
vadný kondenzátor C23 22nF
vadný IO4 TDA4431
Bez signálu a nebo při ladění není umlčený zvuk:
vadný tranzistor T18
Nejde zvuk a kontrast, jas je snížený, ladící pruh je zkreslený:
zkrat kolektoru T18
Zvuk jde ale obrazovka je tmavá, pouze při ladění se na ní zobrazuje ladící pás:
vadný IO5 MHB191
Nejde hodinový kmitočet 62,5Hz:
vadný IO6 MHB4011
přerušený R50, R57 a nebo vadný C14, P1, R49, zkrat C15 nebo C14
při nesprávném kmitočtu prověřit C14, R50, P1. Při přerušeném C15 a nebo nízkých skutečných hodnotách R49, C15 budou chyby ve funkci programové volby a DO po zapnutí TVP.
Řada Elektron Rubín 380D, 391D
Závady zdroje:
pokud zdroj nejde a rychle cykluje (cvrčí), může být vadný tyristor VS1 KU112A (zkrat mezi katodou a mřížkou)
příčinou proraženého výkonového tranzistoru VT4 (SU169) může být také vadný tyristor VS1 KU112A (zkrat mezi anodou a katodou nebo přerušený tyristor).
zdroj nejde – často byla vadná dioda VD3, jedná se o zenerovu diodu 9V1 (0,4W – například BZX55C9V1 a pod.)
pokud vypadávají pojistky v síťové části, nemusí se vždy jednat o proražený tranzistor VT4. Velmi často se jedná pouze o proraženou některou diodu VD4…..VD7 v můstkovém osměrňovači. V takovém případě je lépe vyměnit všechny čtyři (1N4007, KY132/600 a pod.)
mnoho různých závad jako je vlnění obrazu, nestabilní synchronizace a pod. je způsobeno vadným napájením 12V. Na modulu zdroje bývá často vyschlý kondenzátor C29 470uF na sec.straně v obvodu výroby +12V.
Závady vertikálního rozkladu (modul A6):
u všech ruských televizorů jsou nejčastějším zdrojem závady elektrolytické kondenzátory. Pokud je obraz pouze úzký a nejde více roztáhnout, bývá vetšinou vadný C5 4,7uF. Při špatné linearitě může být vadný C2 4,7uF. Naprosto nejčastější vadou na tomto modulu je ale vadný kondenzátor C6 (u některých televizorů 22uF a u některých 47uF), je umístěn hned u přívodních vodičů k modulu. Ztráta kapacity C6 má za následek špatnou linearitu a rozměr obrazu a současně nestabilní synchronizaci.
Obrazovka svítí ale bez šumu (ani nesněží), ve zvuku je případně slyšet pouze šum a nereaguje na ladění:
závada v modulu obrazové mezifrekvence (deska A1.3) – vadný integrovaný obvod D2 K174UR5 (A241D).
Obrazovka svítí ale bez šumu (nesněží ani nejde obraz naladěného programu), nereaguje na regulaci jasu ani kontrastu, přes obrazovku jsou vidět zpětné běhy. Zvuk jde normálně:
na vývodu 26 TDA3505 nenaměříme žádné napětí, na jednotlivých katodách obrazovky je cca 150V. Špatný složený impuls SCI ve kterém chybí impulsy vertikálního zpětného běhu. Na modulu vertikálního rozkladu (A6) bylo v obvodu tvarování impulsů na kolektoru tranzistoru VT12 naměřeno 12V (správně má být 0,6V), stejně tak na rezistoru R52 a na kontaktu č.8 konektoru X1 na desce A3 bylo naměřeno cca 11V (správně má být 0,5V). Příčinou byl proražený tranzistor VT11 (nahrazen typem KC307, BC556..)
Obrazovka svítí naplno zeleným (nebo červeným nebo modrým) jasem, vlivem velkého odběru proudu může docházet k vypínání celého televizoru (aktivaci elektronické pojistky). Na potenciometry jasu, kontrastu nebo barevné sytosti nereaguje (televizory s obvodem K174XA17/MDA3505/TDA3505):
svod keramického kondenzátoru C57 22nF zapojeného na pin 8 MDA3505. Jedná se o paměťový kondenzátor pro referenční úroveň stupňů řízení jasu pro zelenou katodu (obdobně svítí-li obrazovka červeným nebo modrým jasem, budou to kondenzátory C56 nebo C58 vedoucí na pin 7 resp. 9 MDA3505). U televizorů SELENA 51TC421D jsou tyto kondenzátory označeny pozičními čísly C44, C45, C46.