Podnik Iskra vznikl po druhé světové válce jako významný elektrotechnický koncern v rámci tehdejší Jugoslávie a postupně se vypracoval v jednoho z jejích klíčových průmyslových výrobců s širokým portfoliem od telekomunikací po spotřební elektroniku. Na konci 80. let však začal narážet na problémy spojené s celkovou hospodářskou krizí Jugoslávie, technologickým zaostáváním a neefektivním řízením. Zásadní zlom přinesl rozpad Jugoslávie, po němž se podnik rozpadl na menší samostatné firmy a ztratil jednotný trh i stabilní odbytiště. Slovinsko, odkud Iskra pocházela, se sice po krátkém konfliktu (Desetidenní válka) dokázalo rychle ekonomicky stabilizovat a postupně se začlenit mezi nejúspěšnější postkomunistické země, avšak podmínky otevřeného trhu znamenaly silný tlak zahraniční konkurence.
Výroba televizorů v Iskře, která byla spíše doplňkovou částí produkce a technologicky zaostávala za západními výrobci, proto na počátku 90. let postupně ustoupila a nebyla již dále rozvíjena. Televizory s logem Iskra u nás prakticky neznáme, ale součástky s logem Iskra lze nalézt v mnoha přístrojích Tesly.
Zajímavým přístrojem je tento barevný přijímač z konce 80. let, který se podle všeho vyráběl ještě krátce i po roce 1990. Mohl trochu připomínat naši Color 428, avšak pouze s mono zvukem a bez teletextu. Přístroj má elektronické ladění a dálkové ovládání (shodné kódy jako C446 a Libuše z Maďarska). Obrazovka je stále s kulatými rohy, o úhlopříčce 56 cm, od polského výrobce Polkolor. Šasí je uspořádáno obdobně jako u zmíněné C428 a v maximální míře využívalo komponenty Iskra. Skříň je celá z plastu se strohým designem připomínajícím západní přístroje. Přípona CATV měla indikovat připravenost pro kabelovou televizi – napěťová syntéza s množstvím předvoleb.
Po letech se však rozpadají příchytky demagnetizační cívky a zvuk televizoru je spíše podprůměrný. Přístroj k nám s největší pravděpodobností nebyl dovážen oficiálně; mohl si ho přivézt někdo, kdo prchal před válečným utrpením.