Ústředna AUR120 je zařízením určeným pro místní, pouliční rozhlasy, vzdělávací zařízení, podniky atd. Celá sestava ústředny se skládá ze dvou hlavních částí: Základního podstavce, který obsahuje samotný výkonový zesilovač – 2x AUJ620, ventilátor. Manipulační časti, kterou tvoří modulační zdroje, jednotlivé předzesilovače, odposlechové zařízení a modulometr. Vestavěné modulační zdroje tvoří čtyřrychlostní gramošasi  HC07 a upravený rozhlasový přijímač 2728AB. Vyráběno n.p. Tesla Vráble v letech 1966 – 1973.

Technické parametry:

Napájecí napětí: 120/220 V, 50 Hz

Příkon:  420 W s odchylkou ± 50 %

Jmenovité výstupní napětí/výkon:  100 V pro výkonovou část/150 W

Frekvenční charakteristika:  V rozmezí 40-60 Hz ± 3 dB, 60-1000 Hz ± 2 dB, 10-15 kHz ± 3 dB

Činitel harmonického zkreslení: Při 60 Hz – max. 3 %, 1 kHz – max. 1 %, 8 kHz – max. 2 %

Jmenovité vstupní úrovně: Mikrofon I a II – 0,7 mV/200-2 kΩ, magnetofon – 280 mV/10 kΩ, gramofon – 160 mV/0,5 MΩ, rozhlas. přijímač – 20 mV/100 kΩ, linka 0,775 V/600 Ω.

Koncový zesilovač

Je řešen jako paralelní chod dvou separátních výkonových zesilovačů-AUJ 620 s maximálním výstupním výkonem 75 W. Následně celkový výkon ústředny je 150W. Aby nebyl jeden ze dvou zesilovačů v paralelním chodu nerovnoměrně zatížen, je použita automatická zpětná vazba, která samočinně reguluje zisk obou zesilovačů. Rezistory Rv=2,7 Ω fungují jako snímací odpory. Při vyšším zatížení jednoho zesilovače vznikne na tomto odporu úbytek a jelikož TR12 je v protifázi vůči TR11, zvýší se výkon druhého zesilovače díky záporné zpětné vazbě tvořené TR12. Tato úvaha samozřejmě funguje i z pohledu druhého zesilovače. Čárkovaně značený rezistor R231 je náhradní zátěž 130 Ω, do které zesilovač pracuje při vyřazeném paralelním chodu. Přepnutím přepínače P12, případně P13 se vyřadí paralelní chod. Uzemní se zpětná vazba a zesilovač pracuje právě do náhradní zátěže. Pro trvalý provoz je nutno odpojit snímací Rv v bodě x.  Vývody U a V ve schématu jsou při tomto paralelním chodu klasickými sběrnicemi 100 V výstupu. Linka W je jako pomocná,  využívána transformátory TR11 a TR12 (potřebné pro paralelní chod). Paralelně připojený rezistor Rz je z důvodu omezení případných zákmitů. 

Samotný modul  AUJ 620 je řešen klasickým způsobem s elektronkami, schéma viz [1], příloha IX. Pro vybuzení je potřeba 140 mV na vstupu, bez zpětné vazby pak 7 mV. Vstupní signál je přiveden přes potenciometr R1 a vazební C1(oddělovač ss složky) na řídící mřížku elektronky E1. Použitá pentoda jako budící zesilovač s přímou vazbou na další stupeň, což vylučuje nepříznivý vliv vazebního členu na frekvenční charakteristiku zesilovače. Katodový odpor R3 je z větší části blokován elektrolytickým kondenzátorem C2 a na menší části R4 je zavedena zpětná vazba. Druhý stupeň tvoří dvojitá trioda E2. Zesílené napětí z předchozího stupně je připojeno přes R9 přímo na řídící mřížku první části (E2a), z důvodu vyloučení nepříznivých vlivů vazebních členů. Druhá triodová část (E2b) je ve funkci investoru. Obě části triody jsou buzeny stejným katodovým rezistorem R11. Přes odporovou vazbu je signál přiveden na řídící mřížky koncového stupně, který pracuje ve třídě B a je řešen párem pentod. Toto řešení koncového stupně dosahuje účinnosti okolo 40 %. Svorky 8 a 9 výstupního transformátoru jsou 100 V výstupem a svorky 10 a 11 jsou zakončením zpětnovazebního vinutí.

Napájení anodového koncového stupně je řešeno pomocí zdvojovače napětí z křemíkových diod. Anody budícího stupně a stínící mřížky koncových elektronek jsou napájeny z jednocestného usměrňovače. Žárovka Ž1 indikuje funkci žhavení a žárovka Ž2 signalizuje připojení anodového napětí. Potenciometry R18 a R19 slouží pro nastavení přesné hodnoty předpětí – 30 V. Dojde-li k přerušení těchto rezistorů, jsou zde zapojeny rezistory R21 a R22, které zaručí předpětí i v případě poruchy.