Přijímač Liberátor vyvinula ve válečných letech Telegrafia Pardubice, a ihned po skončení války se začal vyrábět. Jednalo se o rádio velmi moderního vzhledu, pravděpodobně inspirovaným u německých značek. Liberátor má dřevěnou skříň, která bohužel stejně jako její pozdější nástupce Kongres, trpí oloupáváním fládru. Velkoplošná stupnice je umístěna pod reproduktorem na přední straně a pod ní je taktéž název výrobce. Za stupnicí je indikátor vyladění. Toto magické oko nebylo u části série (jedná se spíše o starší přijímače) osazeno. Místo něj byla papírová záslepka, kterou lze vyjmout a dodatečně osadit magické oko do patice, která zapojena v přijímači je. Na přední straně jsou ergonomicky umístěny knoflíky hlasitosti s vypínačem a ladění. Na pravé straně je větší knoflík vlnového přepínače a malý šířky pásma spojený s potenciometrem tónové clony a jejím vypínačem. Liberátor disponuje dále fyziologickou regulaci hlasitosti s dvojitým potenciometrem, přepínačem hudba – řeč, v anténním obvodu je zařazen dvojitý odlaďovač a je možnost zařadit ve vstupním obvodu útlumový odpor. Na první pohled se jedná o klasický superhet, avšak zpětné vazby a detekce jsou poměrně dobře promyšleny. Osazeny jsou na svou dobu moderní elektronky řady E11/21, až na koncovou EBL1. Ta měla být u posledních přijímačů nahrazena EBL21, ale u přijímačů, s kterými jsme se setkali, byla vždy přesoklovaná dodatečně. U novějších přijímačů se tlumivka ve zdroji přesunula dolů a změnila se i poloha elektrolytických kondenzátorů. Reproduktor je dynamický o průměru 180 mm a je na něm umístěn výstupní transformátor.

Klasik je zjednodušenou a zmodernizovanou variantou předchozího modelu, který začínají postupně vyrábět i další továrny koncernu Tesla. Skříňka změnila povrchovou úpravu na dýhovanou a největším rozdílem je přesunutí všech prvků na jedno šasi (zdroj, potenciometry, výstupní transformátor, náhon ukazatele), což značně zrychlilo výrobu i opravy. Přijímač byl poněkud zjednodušen na signálové cestě, plynulé řízení šířky pásma a tónové clony nahradil nový přepínač na levém boku. Tento přepínač byl stejně tak jako volič vlnových rozsahů nově zapuštěný a umístěný v bakelitových miskách. Za stupnicí se objevila indikace zvoleného rozsahu.

Kongres je v podstatě stejný model jako Klasik, avšak se skříní jiného vzhledu a fládrovanou úpravou. Jelikož jsou přijímače této řady zdařilé, byl zvolen jako vhodný pro masovou výrobu a zaplnění poválečného trhu. Vyráběla ho většina tuzemských rozhlasových výrobců, a to včetně brněnských výrobců REL, Iron a Markofon, kteří byli během roku 1948 taktéž začleněni do koncernu Tesla.

TypNickRok výrobyVýrobní závod
C 420Liberátor1945 - 46Pardubice
KlasikKlasik1947 - 48Hloubětín, Pardubice, Přelouč, Bratislava, Strašnice
KongresKongres1948 - 49Hloubětín, Pardubice, Přelouč, Bratislava, Strašnice; Brno: REL, Iron, Markofon

Liberátor

Klasik

Kongres