Začátek 70. let u nás naznačoval rychlý rozvoj kazetových magnetofonů a postupné vytlačení kotoučových přístrojů. K tomu však nakonec nedošlo a na konci 70. let i na počátku 80. let nastal mírný útlum v nabídce přenosných kazetových magnetofonů z podniků Tesla. Pěkné modely Diamant a Safír z Pardubic byly ve skutečnosti výrobky Unitra, takže z domácí produkce nám zbývá radiomagnetofon Unisono z Bratislavy a samotný magnetofon K10. Ve druhé polovině 80. let byl představen nový typ KM310 a jeho varianta s rádiem KM320. Na vývoji designu se údajně spolupracovalo s návrháři z Holandska. Vznikl tak na tehdejší dobu poměrně moderní přístroj s řadou inovací, i když západní produkci se vyrovnával jen obtížně.
Základní vlastnosti:
Jedná se o monofonní přístroj, který lze napájet jak ze sítě, tak z baterií. Při přehrávání i záznamu se na konci pásku automaticky vypne. Najdeme zde zabudovaný elektretový mikrofon a konektor DIN pro externí zdroje signálu. Možné je také nahrávání programu z rádia. Velkým plusem je konektor JACK 3,5 mm pro sluchátka. Přístroj je dále vybaven záznamovou automatikou, světelnou indikací záznamu, stavu baterií a naladění rádia. Zajímavá je i funkce dálkového spouštění a vypínání motoru, k čemuž slouží vývod číslo 7 na DIN konektoru. Díky tomu lze přístroj využít jako diktafon nebo ve spolupráci s počítačem. Rádio nabízí pouze VKV pásmo, a to jak ve východní normě, tak i v celé západní normě až do 108 MHz.
Celkově na mě přístroj působí tak, že se konstruktéři snažili o jeho možný export do západních zemí – spolupráce na designu se zahraničím, západní FM norma, jack konektor pro sluchátka nebo univerzální vysunovací síťová šňůra IEC C7. Jak úspěšný však byl v zahraničí, nevíme. Mezi zápory patří madlo uchycené na jakýchsi gumičkách, které časem praskají, tónová clona s minimálním účinkem a spíše podprůměrná reprodukce, zejména při vyšší hlasitosti. A upřímně řečeno, ani design nikoho zvlášť neohromil.
Pro tuzemský trh zde citelně chybí pásma AM. V normě OIRT sice v době vzniku přístroje vysílalo už několik stanic, avšak v pásmu VKV CCIR bylo možné naladit nanejvýš zahraniční vysílání, případně zkušební provoz na frekvenci 102,5 MHz z vysílače Cukrák v okolí Prahy.
