635A Soprán, 637A Sextet, 1032A Synkopa, 1032-3A Alegro, 1033A Multitón, 1034A Rapsódia, 1036A Stereo studio, 1037A Moderato

Všechny modely byly navrhovány jako ucelený systém. Samotný rozhlasový přijímač tvořil hlavní část sestavy, ke které se připojovaly oddělené reproduktorové skříně, dodávané jako součást kompletu. Uživatel si tak mohl reprosoustavy umístit podle potřeby a do určité míry přizpůsobit jak výsledný zvuk, tak i jejich rozmístění v interiéru.

Všechna provedení vycházejí ze shodného základu rozhlasového přijímače. Příjem je možný na všech základních pásmech – SV, DV, KV a dále na stereofonním VKV v normách OIRT i CCIR (do 104 MHz). Pro VKV jsou k dispozici čtyři předvolby. Ladění je řešeno pomocí varikapů a přesné naladění stanice je indikováno trojicí LED diod, přičemž stupnice je podsvícena dvěma žárovkami. Přepínání vstupů pro gramofon a magnetofon je zachováno i u verzí bez této výbavy, takže je možné připojit externí zařízení. Na čelním panelu se nachází mimo jiné i DIN konektor pro sluchátka.

Starší verze jsou vybaveny výkonovým zesilovačem s integrovaným obvodem MBA810A o výkonu přibližně 4 W a mají tahové potenciometry. Novější provedení využívá tranzistorový koncový stupeň s výkonem kolem 10 W a je osazeno otočnými potenciometry.

K přístrojům byly dodávány dvoupásmové reproduktorové skříně jednotného designu s plastovou mřížkou. U slabší 4W verze je reprosoustava řešena bez výhybky, pouze s jednoduchým kondenzátorem pro výškový reproduktor. Výkonnější 10W varianta již používá plnohodnotnou výhybku, což se pozitivně projevuje na kvalitě reprodukce.

Obecně bylo těchto přístrojů vyrobeno velké množství, zejména u modelů Soprán, Sextet a Moderato. Již v době svého vzniku však trpěly na ne zcela kvalitní součástkovou základnu, především na problematické „zelené“ elektrolytické kondenzátory a některé keramické kondenzátory, což se dnes často projevuje nutností jejich výměny při renovaci.