Návod na přeladění FM jednotek přijímačů s FM (VKV) OIRT na CCIR

1. VKV jednotku musíme vymontovat, protože přístup v přijímačích obvykle není dobrý. Je dobré přichytit drátkem bubínek s motouzem k šasi, aby lanovod nespadl, případně bubínek z jednotky sundat (s přilepeným lanovodem).

2. Upravíme vstupní impedanci antény na 75 ohmů. Je ověřeno, že tím i výrazně stoupne citlivost. To uděláme tak, že původní symetrizační transformátor, který je vinutý tenkým drátkem přímo na feritovém jádru, odstraníme. Je to vlastně jadérko upevněné parafínem v papírové trubce. Z této trubky toto jádro s vinutími vytlačíme a vývody snadno odtrhneme od pájecích oček. Na trubku navineme 3 závity drátu průměru cca 0,7 mm. Závity vineme s mezerou dle fotografie a pro zakončení použijeme původní očka. Na horní očka dáme paralelní 30 pF trimr, který po naladění nahradíme pevným kondenzátorem. /Případné naladění záleží na přesnosti námi vyrobené cívky/

3. U přijímačů bez varikapu v anodovém ladicím obvodu vyjmeme C9 (15 pF) a zapojíme ho do oscilátoru sériově k C14 (22 pF). Tím vhodně snížíme oscilátorovou kapacitu. U přijímačů, kde je použit dolaďovací varikap, zcela odpojíme C14 (12 pF) a požadovanou kapacitu nám vytvoří stávající trimr s varikapem. Podle varianty zapojení je základní předpětí varikapu bud’ 2 V (R1 je 270 R) nebo 3 V (R1 je 1 k). Ve druhém případě je možné, že trimr C17 nebude stačit, a proto dáme na pozici C14 asi 3p3. (Toto zjistíme až při slaďování.)

4. Páječkou opatrně nahřejeme asfalt fixující závity L6 (malá samostatní plastová cívečka na velké cívce) a odvineme 1 závit. Přebytečný drátek odštípneme a po očištění smaltu zapájíme na původní místo.

5. Od L7 odpájíme C15 (27 pF) a připájíme o 1 závit blíž k zemnímu konci. Možná bude třeba mírně posunout malou plastovou cívku L6.

6. VKV jednotku můžeme zamontovat zpět a přesvědčit se o správné funkci ladicího náhonu. Přijímač s jednotkou oživíme a přejdeme ke slaďování.

Slaďování

Základem funkce je mít samozřejmě opravený přijímač na AM rozsazích, čímž mimo jiné ověříme i správnou funkci nf zesilovače. Dále si rozhýbeme jádra FM mezifrekvencí. Ty se pokusíme alespoň nahrubo sladit. Slaďování FM mezifrekvencí je popsáno v servisním návodu nebo Kottkovi. Nyní můžeme připojit anténu a snažit se naladit nějakou stanici. Tu zachytíme v případě, že jsou mezifrekvence správně naladěny a kmitá nám náš upravený oscilátor. Pokud se to nedaří, doladíme L5 a C8, abychom našli alespoň nějaký bod souběhu. Pokud je stále ticho, pravděpodobně jsme udělali nějakou chybu a oscilátor nekmitá. Podíváme se na části, které jsme upravovali, a po odstranění závady pokračujeme.

Pokud budeme mít štěstí a jsme pokročilejší, naladíme přijímač „na ucho“ a to i díky znalostí kmitočtů místních stanic. Slaďujeme nejlépe pomocí měřicího přístroje, případně magického oka, a to při naladění slabší stanice.

Komu se nedaří, nebo chce slaďovat poctivě podle přístrojů, musí postupovat následovně:

1. Sežene si moderní srovnávací FM přijímač, tedy nejlépe s digitální stupnicí. Vhodný je také málo tlumený ručkový voltmetr alespoň 20 k2/V (PU120, DU10, BM289…). Digitální multimetr bez bargrafu není moc vhodný. Analogový voltmetr zapojíme paralelně k elytu C51 – MB1. To bude náš indikátor úrovně. U některých přijímačů je tento bod vyveden na magické oko.

2. Na srovnávacím přijímači naladíme slyšitelnou stanici s nejnižším kmitočtem (okolo 88 MHz) a naladíme náš přijímač na začátek stupnice (cca 66 MHz). Naladíme tutéž stanici na maximum pomocí L7 a pak L5.

3. Na srovnávacím přijímači naladíme slyšitelnou stanici s kmitočtem okolo 100 MHz a naladíme náš přijímač na konec stupnice (cca 73 MHz). Naladíme tutéž stanici na maximum pomocí C17 a pak C8.

4. Bod 2 a 3 několikrát opakujeme, až dosáhneme při přelaďování příjem v celém pásmu 87,5-100 MHz

To byla tehdy platná norma CCIR na níž byly konstruovány VKV jednotky pro vývoz. Pokud by někdo preferoval příjem stanic na vyšších frekvencích 100- 108 MHz, musí počítat s velmi úzkým rozsahem přeladění např. 99-104 MHz apod. Je to dáno rozměry cívek a jejich vlastní kapacitou. Nyní nastavíme souběh podle Čebyševovy aproximace na kmitočtech cca 91 a 96 MHz. Kmitočty (stanice) opět hledáme na srovnávacím přijímači a stejné stanice ladíme na upravovaném rádiu.

5. Na kmitočtu cca 91 MHz nastavíme maximální úroveň pomocí L5.

6. Na kmitočtu cca 96 MHz nastavíme maximální úroveň pomocí C8. Body 5 a 6 několikrát opakujeme, až dosáhneme citlivého příjmu v celém rozsahu ladění.

7. Na kmitočtu cca. 94 MHz nastavíme maximální úroveň pomocí C1. Ladění je velmi ploché a trimr můžeme po změření nahradit pevným kondenzátorem. Obvyklá hodnota je asi 18 pF a záleží na vašem navinutí vstupní cívky.

8. Případně znovu překontrolujeme naladění mezifrekvencí.

9. Na závěr můžeme překontrolovat nastavení převodní charakteristiky detektoru. Bez signálového generátoru to chce dost fantazii, ale jde to. Mezi MB1 a zem dáme dva odpory 22k v sérii a mezi nimi vznikne umělý střed. Voltmetr dáme na tento střed a zem a naladíme silnou stanici PŘESNĚ na maximum. Voltmetr přepojíme mezi střed a MB2 a pomocí L24 nastavíme 0 V (v rámci modulace stanice může výchylka kolísat kolem 0). Pak můžeme překontrolovat rozladěním stanice na obě strany stejné +/- napětí na voltmetru. U novějších symetrických poměrových detektorů, kde ani jedna dioda není uzemněná, umělý střed nepoužíváme a měříme nulové napětí proti zemi.